se odehrál v sobotu 25.11. na kurtech v areálu Radlice.
Sešel se zde krásný počet dvanácti hráčů, kteří byli všichni velmi vyrovnaní a dalo se tedy očekávat, že trofej může na konci dne zvednout nad hlavu kdokoliv.
První skupina turnaj odstartovala velice pěkným tenisem mezi Filipem Vlčkem a Lukášem Funiokem. Právě první nasazený turnaje, Lukáš, nakonec vyhrál 6:4, ale jeho vítězství se rozhodně nerodilo lehce. To ale lze říct i o zápase, který odehrál s Dušanem Koutským. Dušan bojoval a nevypustil jedinou výměnu, dovedl set až do stavu 5:5, ale zde se ukázala Lukášova zkušenost s podobnými zápasy – 7:5 zvítězil. Na spodní části skupiny se nakonec bohužel ocitl Radek Janata, kterému se nedařily převážně koncovky setů. Odehrál zde ale i tak fantastické zápasy.
Nasazený ve druhé skupině – Kazbek Karashev si dokráčel také pro postupovou příčku do čtvrtfinále. Obzvlášť zajímavý zápas odehrál s René Šenkem. Kazbek již prohrával 0:4, nakonec ale zabral a zvítězil 6 her po sobě a otočil tak fantastický vývoj utkání. V této skupině se také objevil a postoupil z ní Marek Pakeš, který hrál skvěle v tempu a byl nebezpečný pro své soupeře. Bohužel Černého Petra si odnesl z této skupiny Karel Kutina, který ale vše bral s úsměvem a nevěšel hlavu – čekala ho ještě útěcha.
Třetí skupina potvrdila, že nasazení hráči na turnaj přijeli ve veliké formě. Radim Jehlička sice zaváhal v prvním zápasu, nakonec ale sebral všechny své síly a precizními údery si vystřílel cestu do čtvrtfinále. Zajímavý byl duel Petrů – Petr Šrámek si poměřil své síly s Petrem Drožem. První zmiňovaný prý delší dobu nehrál, na jeho výkonu to ale vůbec nebylo znát a ve vypjaté koncovce setu nakonec zvítězil 6:4. Petr Drož odehrál klíčový duel o postup proti Milanu Nguyenovi. Milan hrál velmi razantně, ale občas udělal více vynucených chyb, než by bylo třeba. Nakonec ztratil slibné vedení a postup tak putoval za Petrem.
Čtvrtfinálové duely se hrály ve vysokém tempu, snad ještě vyšším než základní skupiny. Za zmínku zde stojí famózní tenis Filipa Vlčka proti Petrovi Šrámkovi. Filip téměř nechyboval a zvítězil vysoko 6:2. V semifinále proti sobě hráli Kazbek Karashev a právě Filip Vlček. Kazbek to neměl vůbec jednoduché, Filip si přenesl formu ze čtvrtfinále i do tohoto zápasu. Nakonec mu ale unikla koncovka a Kazbek tak Filipa přetlačil – 6:4. Druhé semifinále nabídlo shodný konečný výsledek ve prospěch Lukáše Funioka, který porazil Radima Jehličku.
Finálový zápas byl velmi zajímavý na sledování. Oba hráči již byli z hracího dne vcelku unavení a začaly se dostavovat křeče, větší množství nevynucených chyb, ale také veliká bojovnost a touha nevypustit žádnou výměnu. Byl to boj. Nakonec prapor výhry zavlál na straně Kazbeka a ten tak s radostí přebíral trofej. V útěše se nejvíce dařilo Radkovi Janatovi.
