Sobotní zahájení venkovní sezóny v Tróji na Baníku proběhlo ve velkém stylu.
Devět kurtů, čtyřiačtyřicet hráčů a hráček, slunečné počasí i grilování se postarali o skvělou zábavu.
Pod blankytnou oblohou se nám představily hned čtyři kategorie: Start B, Start, Sport a Challenge. Podpora množství diváků se nesla z pozorovací terasy i ze samotného okolí dvorců, kam si průběžně hráči chodili ke grilu pro doplnění energie.
Jistě byste nechtěli číst odstavec o každé z jedenácti odehraných skupin na tomto velkolepém úvodu do jara, uvedu proto pouze zkratkovitě nejzajímavější body jednotlivých turnajů.
Ve Startu B to vypadalo na pohodlnou cestu Jana Poláka do finále, když jako jediný hráč z obou skupin neztratil zápas, kvůli zdravotním potížím však nakonec musel skrečovat. Tím značně ulehčil cestu Regině Fuchsové, která sice postoupila do pavouka z druhého místa ve skupině, ale díky skreči šla rovnou do finále. Ani ušetřená síla však nestačila na rozjetého Patrika Calábka, který se stal vítězem stavem 6:4. Za zmínku stojí také první (jistě z mnoha!) postup Andrey Nakatové do hlavní soutěže.
Obě skupiny Startu se rychle rozdělily na postupující a vyřazené – horní dvojice nepovolily pochyby a šlo tak pouze o to, kdo půjde v pavouku na koho. První místo v první skupině si v tie-breaku urval Radek Kalabis, zatímco v druhé to byl Leo Dvořák stavem 6:3. V semifinále vyrovnané zápasy pokračovaly, když se Radek dostal do další koncovky, tentokrát však už síly chyběly a Petr Podaný se mohl posunout do finále. Na druhé straně podlehl Jiří Weishäupl také těsně, 6:4. Finále turnaje pak bylo zcela jednoznačné... než přestalo být. Leo Dvořák vedl 5:1 a vše se mu zdálo být nakloněno. Petr mu ale nenechal nic zadarmo. Stav 5:2 se ještě dá přežít, ale když už přišlo 5:3, začal se Leo pořádně potit. Petr zavětřil, zabral, a triumfálně dokončil obrat vítězstvím v tie-breaku.
Skrze skupiny Sportu neměl nikdo cestu jednoduchou a každý si ji musel vydřít. Nejelegantněji se to podařilo Radku Janatovi se ztrátou pouze pěti gemů. Další síly ušetřil také ve čtvrtfinále, které díky skreči soupeře vyhrál již za stavu 3:3. Všechnu tuto energii ale musel investovat do semifinále s Liborem Dočekalem, hráčem s největší fanouškovskou podporou, který v předchozím kolem porazil Pavla Andrése 6:4. Toto semifinále nabídlo skutečně vyrovnanou bitvu, která se zlomila až v tie-breaku, a to ve prospěch Libora, který tak mohl čekat ve finále. Dočekal se, a sice rozjetého vlaku jménem Kazbek Karashev. Ten s Liborem prohrál ve skupině rozdílem jednoho gemu, od toho bodu ale pohodlně přešel přes Beránka i Amirouche, shodně 6:2, a stejným výsledkem si poradil i se svým skupinovým přemožitelem. Kazbek tak zvítězil v Troja Sport Cupu 6:2 nad Liborem Dočekalem.
Konečně Challenge se zdála být jasně nalajnovaná. David Aurélio ve skupině vyhrál 6:0, 6:0, 6:0, takže jednoduše dojde do finále a tam si poradí s Janem Kodrem nebo Adamem Borovkou, vítězi ostatních skupin. Do tohoto plánu ale hodil vidle Adam Podkonický, který mocného Portugalce zastavil už ve čtvrtfinále heroickým vítězstvím v tie-breaku. Podobně ve zkrácené hře přemohl vítěze třetí skupiny Zbyněk Buřval. V semifinále těchto čtvrtfinálových "outsiderů" byl šťastnější Zbyněk. Na druhé straně pavouka tak zůstal Jan Kodr jako jediný dosud neporažený hráč, což potvrdil i v semifinále proti Lukáši Funiokovi, byť až v tie-breaku. Dlouhé hodiny pod sluncem se na něm však nakonec projevily více než na Zbyňkovi, který se tak stavem 6:3 stal vítězem Troja Challenge Cupu.
